Websat

V několika následujících bodech se Vás pokusíme seznámit se zásadními pojmy z oblasti satelitní techniky a satelitního vysílání.

Princip satelitního vysílání

Satelitní vysílání není na rozdíl od pozemního vysílání šířeno pouze pomocí vysílačů, které se nacházejí na zemském povrchu. Tento způsob přenosu není vhodný v členitém terénu, kde může dojit ke ztrátě signálu. Oproti tomu satelitní signál je vysílán z pozemního vysílače ke geostacionární družici (viz geostacionární družice). Signál je pak z družice distribuován k anténám jednotlivých uživatelů. Tímto způsobem se lze vypořádat s členitostí zemského povrchu. Musí však existovat přímá viditelnost mezi družicí a satelitní anténou, tzn. anténa nesmí být skrytá za domy, stromy atd.

Geostacionární družice

Družice, která se otáčí okolo zemské osy se stejnou rychlostí, jako povrch Země. Geostacionární družice tak stále „visí“ nad stejnou oblastí povrchu země a říkáme, že tuto oblast pokrývá. Geostacionární družice se nacházejí ve vzdálenosti zhruba 36000 km nad povrchem Země. V oblasti střední Evropy jsou nejznámější geostacionární družice rodiny Astra.

Co potřebuji pro příjem satelitního digitálního vysílání

Pro příjem satelitního digitálního vysílání slouží satelitní komplety. Jedná se o sestavy zařízení, která satelitní signál přijímají a transformují do signálu srozumitelného pro soudobé televizory.

Satelitní komplet

Sada zařízení pro příjem a zpracování satelitního vysílání. Typicky je tvořen parabolickou anténou s LNB konvertory pro příjem satelitního digitálního signálu, propojením mezi anténou a satelitním přijímačem, samotným satelitním přijímačem a následným propojením přijímače s televizorem.

Parabolická anténa

Anténa sloužící pro příjem satelitního signálu. Je přímo namířena na geostacionární družici, ze které přijímá signál. Důležitým parametrem parabolické antény je její průměr, který je závislý na poloze geostacionární družice. Pro příjem signálu z jedné z družic Astra postačuje parabola s průměrem 60 cm, pro příjem z více družic se v Česku využívají paraboly s průměrem 80 cm.

SCART kabel

Způsob propojení různých video a audio zařízení. Používaný způsob propojení satelitního přijímače s televizorem.

Satelitní přijímač

Základní stavební kámen satelitního kompletu. Zpracovává signál přijatý anténou a konvertovaný LNB konvertory na nižší frekvenci. Převádí digitální signál na analogový, se kterým pracuje většina současných televizorů. Má tedy obdobnou funkci, jako set-top-box u pozemního digitálního vysílání a bývá proto často označován jako satelitní set-top-box.

Pokrytí satelitním signálem

Obecně lze říct, že satelitní signál lze chytit všude tam, odkud existuje přímá viditelnost na geostacionární družici, která signál vysílá (s přihlédnutím na různé okolní vlivy – vzdálenost, počasí atd.). Satelitní signál se lehce vypořádává s členitostí terénu, jediným problémem zůstává nutnost přímé viditelnosti mezi satelitní anténou a družicí.

Volné a kódované programy

Programy dostupné v rámci satelitního vysílání lze rozdělit do 2 základních skupin. První z nich jsou tzv. FTA (Free To Air – volně vysílané) programy, které lze naladit bez poplatků. K jejich sledování nepotřebujeme satelitní přijímač s dekódovacím systémem ani žádnými sloty pro zasouvání dekódovacích karet.

Další jsou tzv. FTV (Free To View) programy, které jsou vysílány kódovaně a k jejich sledování si musíme pořídit dekódovací zařízení. Satelitní přijímače pro příjem těchto programů jsou typicky vybaveny rozhraním Cryptoworks, sloty CI (Common Interface), nebo obojím. Speciální podskupinou jsou kódované programy, kde kromě poplatku za dekódovací zařízení musíme pro jejich sledování uhradit pravidelné (většinou měsíční) poplatky.